Články na téma: komentář

Některé naše povinnosti vůči úřadům nedávají smysl, nekonečná čekání na úřední povolení zase dusí ekonomiku a maří investice. Vláda slíbila, že tento tristní stav změní. Stihne to? Čas do sněmovních voleb se krátí.

Vláda nedávno schválila důchodovou reformu. Ve skutečnosti jde ale jen o úpravu současného důchodového systému. Úpravu, která rozhodně nepřinese řešení problému s nedostatkem prostředků na penze. Každý se tak nakonec bude muset z velké míry stejně zaopatřit sám. Včetně podnikatelů, kterým aktuálně výrazně rostou odvody.

Vláda ždíme daňové poplatníky, živnostníky i firmy. Zkouší zoufalé věci, které nedávno marně prosazovala ČSSD. Přesto se jí nedaří vyhrabat rozpočet z deficitů a zarazit zadlužování státu.

Ochrana osobních údajů v našich médiích často nerezonuje. V poslední době toto téma oživily dvě kauzy celosvětových rozměrů: pokuta 351 milionů korun pro českou antivirovou firmu Avast a diskuse, zda lze za přístup k webovým stránkám platit informacemi osobního charakteru.

Dubnové mrazy měly katastrofální dopad na sady a vinice. Je na místě, aby stát pěstitelům pomohl. Neměl by však suplovat pojišťovnu.

Čeští startupisté a investoři poslali premiérovi petici, ve které ho žádají o přijetí funkčního zákona o zaměstnaneckých akciích. Proč vlastně u nás už dávno takový zákon nemáme? A proč i tímto opatřením vyháníme technologické firmy do zahraničí?

Unikátní nabídka a věrní zákazníci. Dvě věci, které malým e-shopům v masivní záplavě online tržišť udržují jejich pozici na trhu. A co víc, ony dokonce i rostou. Na hodnocení dopadů vstupu Temu a podobných na český trh je tak stále ještě brzy, píše v komentáři k aktuální kauze kolem online tržiště Temu šéf české e-shopové jedničky Shoptet.

Zaměstnavatelé jsou zavrženíhodnou tlupou ničemů, která chce zaměstnance vymačkat jako citron a pak se jich co nejrychleji zbavit. Takový dojem můžete snadno nabýt, pokud se dáte do čtení zákoníku práce. Mělo by se v něm škrtat a přepisovat. Ještě víc, než navrhuje vláda.

Jak by mělo fungovat školství? Do jaké míry by mělo být vzdělávání propojeno s praxí a potřebami firem? A na jaké předměty klást hlavní důraz? Věčné otázky, na něž je obtížné najít odpověď. Konsensus snad najdeme jen v jedné věci: že dnešní školství nefunguje dobře. Ale co v tomto případě znamená „dobře“?

Evropské firmy drtí rostoucí hromada regulací. Na průmyslové Česko může mít regulační zátěž z Bruselu zvlášť neblahé dopady. Červnové volby do Evropského parlamentu přitom záruku na změnu nedávají.

Volby do Evropského parlamentu jsou povětšinou na první pohled nuda, které většina lidí nevěnuje příliš pozornosti. Tentokrát to ale může být jiné. Nejenže se do Evropy tlačí strany, které by ji rády „rozředily“ či změnily její zahraničně-politický kurz, ale po změně volají i ty zavedené. A hraje se o budoucí podobu Green Dealu, konkurenceschopnost Evropy, ale i podmínky pro podnikání.

Hnutí ANO oprašuje druhý důchodový pilíř, jehož zárodky kdysi pomáhalo zadupat do země. Znamená to snad, že se dočkáme důchodového systému, který konečně omezí závislost Čechů na neadresném státním přerozdělování? Zkušenosti s politikou nabádají ke skepsi. Proti takové reformě dnes stojí demografie i čas.

Tuzemská průmyslová výroba letos v únoru zaostala za očekáváním. Meziročně přidala jen 0,7 procenta. Český průmysl dál trápí vysoké úroky, teplé počasí, slabá německá a čínská poptávka, ale i útoky jemenských povstalců v Rudém moři.

Paní, která ráda peče frgály, mladý ajťák, talentovaná švadlena… Všichni mají společné, že by rádi začali podnikat. Odvahu začít se živit takzvaně na vlastní triko jim však často hatí vysoké náklady na startu. Skvělý podnikatelský záměr zkrátka nestačí, jsou potřeba i finance. Jenže pro banky jsou takoví lidé rizikovými klienty. Co s tím? Možností, jak získat potřebné prostředky, je vícero.

Daně jsou krádež – s tímto názorem se na sociálních sítích setkáváme dnes a denně. Toto tvrzení je ovšem mylné. Daně nejsou krádež, ale něco mnohem horšího. Jde to snad ale vymyslet lépe? Pojďme se na to podívat.

Místo toho, aby podnikatelům usnadnila zaměstnávání, snaží se vláda zlikvidovat švarcsystém represí a vyššími odvody pro živnostníky.

Česká ekonomika nakonec loni podala lepší výkon, než se původně předpokládalo. Jde o pozitivní překvapení, které upevňuje předpoklad, že letos by tuzemské hospodářství mělo růst dokonce i nad rámec takzvané černé nuly.

Svátky jsou už tradičně spojeny s nakupováním a s byznysem. Dokonce takovým způsobem, že se objevují stížnosti, že některé svátky komerce zcela zničila. Například Vánoce. Velikonoce naproti tomu tak komerční nejsou. A dokonce se zdá, že pro obchod jsou nedobytnou pevností. Bližší pohled odhalí, proč.

Vláda tentokrát nebyla papežštější než papež, přesněji „bruselštější než Brusel“. Přistoupila na to, že minimální mzdy porostou rychleji než mzdy průměrné, ale míň, než si přeje evropská směrnice. Kromě toho konečně zbaví soukromý sektor systému zaručených mezd.

Ekonomický vývoj v Německu nepůsobí dobrým dojmem. Počet firemních bankrotů vzrostl v roce 2023 o 22,1 procenta. Přispěl k tomu hospodářský útlum, vysoká inflace a růst úrokových sazeb. A letos se bankrotů čeká ještě víc; čtvrtina firem se potýká s růstem objemu špatných úvěrů. Mají se snad Češi začít bát?

Vláda se snaží investicemi rozhýbat ekonomiku, obce však místo podpory podnikání syslí peníze na účtech v bankách. Daňový poplatník by se proto měl ptát, proč od něj stát na financování obcí vybírá peníze.